Začala jsem tančit zhruba před 20 lety v Bělorusku
odkud pocházím. V současné době žiji v Praze, kde kromě studia na FFUK se
intenzivně věnuji taneční a lektorské činnosti. Přes balet, moderní tanec a
etnické tance, jsem se dostala k
flamencu.
Flamenco mi pomáhá cítit, že existuji, že jsem žena, krásná a silná, a proto
můj vztah s flamencem je velmi intenzivní a intimní.
Podle mého názoru, tanec není jenom krásné umění, ale také má dokonalé terapeutické
účinky a je schopen uklidnit v těžké chvíli, nebo povzbuzit, když člověk má
nedostatek energie. Nikdy neexistuje okamžik, kdybych již necítila potřebu se
dále v tanci zdokonalovat. Myslím si, že flamenco je ta z nejzdravějších
závislosti...